V bohatém programu první severozápadní ligy sehráli rokycanští muži opět na skvělém povrchu další dva zápasy, tentokráte byl místem pořádání Stochov. Soupeři byli z té hratelnější části tabulky: Toužim a Stříbro.

1. FBC Toužim - FbC Sokol Rokycany 1 - 8

Prvním soupeřem na turnaji ve Stochově byl tým FBC Toužim. Tento celek již druhým rokem okupuje poslední příčku ligy. Letos je stále bez bodu přičemž tým hraje často jen v šesti či sedmi hráčích. Od minulého turnaje domácí postrádají i rebela Baxu, který byl oceněn červenou kartou na předchozím turnaji. Důležitým úkolem bylo nepodcenit soupeře. To se povedlo.

Toužim od začátku vsadila na defenzívu, první dvě třetiny se dostala za půlící čáru maximálně třikrát či čtyřikrát. Hráči často vůbec neběhali, jen stáli. Rokycany od první minuty okupovali soupeřovu branku. Na pomalého protivníka platila pěkná kombinace, nahrávky, uvolnění a střelba. V první části se postupně trefili Jarda Háka, Hynek Dobiáš a Honza Peterka.

Na sklonku druhé třetiny se nechal vyloučit toužimský Bůzek a následovala pětiminutová přesilovka Rokycan. V ní padly celkem tři branky. Pohodové kombinace zakončili za Vackova záda nejprve Standa Kanta, potom Honza Šneberger a na závěr opět Honza Peterka.

V poslední třetině skompletoval dvěma trefami hatrik Jarda Háka. To mužstvo již nijak extrémně nebránilo a za stavu 8-0 povolilo soupeři střelou z větší vzdálenosti mírně upravit skóre. Těsně před koncem nepromněnil ještě Honza Peterka penaltu.

Rokycany od začátku vsadili na kombinační hru, kterou od první třetiny odevzdaný soupeř toleroval a vůbec nekladl odpor. Dobře pískající rozhodčí zcela správně pouštěli jemnější hru do těla, kterou toužimští špatně nesli a často se hádali, i za rozhodného stavu, se sudími, což jim pochopitelně ve výsledku nic nepřidalo. Došlo i na lehčí potyčku. Tým hostí se presentoval líbivou hrou, do které se zapojili všichni hráči na hřišti. Avšak je třeba dodat i to, že rychlostní, nikoliv florbalová, úroveň se nesla zcela ve znamení průměru páté ligy.

Branky: 8:55 Jaromír Háka (Jan Peterka), 10:53 Hynek Dobiáš (Jan Peterka), 11:43 Jan Peterka (Stanislav Kanta), 25:19 Stanislav Kanta, 26:17 Jan šneberger, 28:32 Jan Peterka (Hynek Dobiáš), 31:02 Jaromír Háka, 40:26 Jaromír Háka (Stanislav Kanta) - 43:30 Stanislav Buzek

Třetiny: 0:3 - 0:3 - 1:2

Rozhodčí: Libecajt, Kusek

Střely: 14:39

Tresty: 6:0

FBC Stříbro - FbC Rokycany 0 - 4

V druhém zápase čekal na Rokycany o poznání horší soupeř než byla Toužim. Natěšené a seběvědomé Stříbro postoupilo z páté ligy a celou sezónu se presentuje silovou hrou s napadáním. Tým Rokycan však přistoupil k zápasu s daleko větší zodpovědností než v předchozích zápasech, kdy ztrácel body po hloupých chybách.

Hned první střídání Střibra vneslo do hry vzruch, Honza Paulus musel vyhlavičkovat tečovanou střelu soupeře. Jenže to byl poslední moment utkání, kdy si Rokycany nechaly vnutit styl soupeřův. Od druhého střídání sice Střibro běhalo, nahrávalo, forčekovalo, jenže při přechodu k ohrožení branky soupeře se stávalo bezzubým týmem. V obranné části Rokycan byli vždy hosté v přesile a to rozhodlo utkání.

V prvních dvou třetinách padlo vždy po jedné brance. Pěknou individuální akcí se prosadil nejprve na konci první části Standa Kanta, druhý gól přidal na začátku části druhé a hattrick dokonal ve třetí minutě závěrečné třetiny. Tou dobou již Rokycany hrály to, co potřebovali. Nepuštěly Stříbro do žádných šancí, to se snažilo vymýšlet recept, ale při finálních přihrávkách hráči soupeře vždy selhali.

Poslední branku zápasu vstřelil Jan Peterka, když míček dotlačil za Soutnerova záda. Další gol již nepřinesla ani závěrečná přesilovka, kdy se nechal naprosto nesmyslně vyloučit tři minuty před konce domácí Kepka. Tři či čtyři dobré střely skončili na brankáři či zádech obránců.

Rokycany utkání vzali naprosto vážně, neztráceli hloupě míčky, utočníci se vyvarovali chyb při hře dozadu a Honza Paulus si poprvé v sezóně připsal tolik toužený shoutout :-) Stříbro působilo živým dojmem, běháním, jenže bezsystémovou hrou plnou nepřesností, nakonec se nedokázalo prosadit ani jednou přes dobře hrajícího soupeře.

Branky: 11:09, 20:16, 32:11 Stanislav Kanta (na dvě Honza Peterka), 36:03 Honza Peterka

Třetiny: 0:1 - 0:1 - 0:2

Rozhodčí: Libecajt, Kusek

Střely: 14: 24

Tresty: 1:0

Sestava

Brankař: Jan Paulus

Obrana: Karel Zelnka, Hynek Dobiáš (C), Martin Podval

Útok: Standa Kanta, Jan Peterka, Jaromír Háka, Boris Georgiev, František Triner, Jan Šneberger

Zhodnocení: hala, rozhodčí

Poslední dva turnaje jsme absolvovali ve skvěle připravených halách, před čtrnácti dny v Chebu, včera ve Stochově. Obě haly disponují skvělým povrchem. Většina zápasů se bohužel hraje na tristních parketách v Rokycanech. Je to velice smolné rozhodnutí. Skoro všechny zápasy čtvrté ligy na dobrých površích lze nazvat florbalem. Při hře v Rokycanech se to rozhodně říci nedá.

Hala není na florbal vůbec připravená, tento kombinační sport nelze hrát uspokojivě na podobných površích. Po zkušenosti z Chebu a Stochova se nerad na rozlámané parkety do Rokycan vracím, protože míček různě poskakuje, na přihrávky je třeba čekat, protože hráč neví, kam míček skočí a střelba z první je obtížná. Stálo by rozhodně za zvážení, zda hrát v Rokycanech jakoukoliv část nadstavby naší ligy, protože tím bude hra rozhodně jen trpět!

Na závěr ještě pár slov k rozhodčím z Mostu, Libecajtovi a Kusekovi. Poprvé v sezóně musím věřejně pochválit sudí. Pískali velice citlivě, úměrně hru do těla, konečně i všechny fauly hokejkou, a nedopustili se vůbec žádných chyb. Kéž by pískalo více podobných rozhodčích.

Poprvé v sezóně nebyl ani jeden vyloučený na celém turnaji, což lze řadit rozhodně k tomu dobrému. Další dva zápasy, díky pochybnému rozlosování, sehrajeme se stejnými soupeři jako včara v hale v Rokycanech 19. listopadu 2006.